Urologie pro praxi 2/2002
Změna symptomového skóre chronické prostatitidy po kombinované léčbě blokátorem růstových faktorů, nesteroidním analgetikem a mo
Velkým klinickým problémem v denní urologické praxi jsou nemocní (často mladí) muži se symptomy chronického zánětu prostaty či s její akutní exacerbací. Primární léčebný zásah do etiopatogeneze neakutních zánětlivých procesů prostaty je zatím ve fázi experimentů vzhledem k nepříliš jasnému průběhu. Problémem je průkaz infekčního patogenu často se značným časovým odstupem od prvních příznaků. Změny na dolních močových cestách jsou komplexní a vyžadují terapeutický zásah na úrovni alfa-adrenoceptorů, prozánětlivých prostaglandinů případně předpokládaného infekčního agens. Na základě těchto poznatků jsme vytvořili jednoduchou studii s cílem posoudit efekt kombinační léčby u pacientů s příznaky chronické prostatitidy. V rutinní urologické praxi byli požádáni ambulantní urologové o léčbu nemocných se symptomy chronické prostatitidy kombinací farmak, která ovlivňují některou ze zmíněných úrovní. Tato kombinace zahrnovala antibiotikum/chemoterapeutikum s velmi dobrou penetrací do prostaty cotrimoxazol, nesteroidní antirevmatikum (NSA) s rychlým nástupem účinku – betacyklodextrin piroxicam a standardizovaný extrakt z Pygeum africanum v obvyklých terapeutických dávkách po dobu 6–8 týdnů. Ze všech zúčastněných byly statisticky hodnotitelné odpovědi 187 mužů. Zásadním parametrem bylo posouzení subjektivního vnímání obtíží nemocným na podkladě dotazníku, který vypracovala Společná výzkumná skupina pro chronickou prostatitidu z Národního institutu zdraví (NIH) a který uznává také Americká urologická společnost (3).
Změna symptomového skóre chronické prostatitidy po kombinované léčbě blokátorem růstových faktorů, nesteroidním analgetikem a mo
Velkým klinickým problémem v denní urologické praxi jsou nemocní (často mladí) muži se symptomy chronického zánětu prostaty či s její akutní exacerbací. Primární léčebný zásah do etiopatogeneze neakutních zánětlivých procesů prostaty je zatím ve fázi experimentů vzhledem k nepříliš jasnému průběhu. Problémem je průkaz infekčního patogenu často se značným časovým odstupem od prvních příznaků. Změny na dolních močových cestách jsou komplexní a vyžadují terapeutický zásah na úrovni alfa-adrenoceptorů, prozánětlivých prostaglandinů případně předpokládaného infekčního agens. Na základě těchto poznatků jsme vytvořili jednoduchou studii s cílem posoudit efekt kombinační léčby u pacientů s příznaky chronické prostatitidy. V rutinní urologické praxi byli požádáni ambulantní urologové o léčbu nemocných se symptomy chronické prostatitidy kombinací farmak, která ovlivňují některou ze zmíněných úrovní. Tato kombinace zahrnovala antibiotikum/chemoterapeutikum s velmi dobrou penetrací do prostaty cotrimoxazol, nesteroidní antirevmatikum (NSA) s rychlým nástupem účinku – betacyklodextrin piroxicam a standardizovaný extrakt z Pygeum africanum v obvyklých terapeutických dávkách po dobu 6–8 týdnů. Ze všech zúčastněných byly statisticky hodnotitelné odpovědi 187 mužů. Zásadním parametrem bylo posouzení subjektivního vnímání obtíží nemocným na podkladě dotazníku, který vypracovala Společná výzkumná skupina pro chronickou prostatitidu z Národního institutu zdraví (NIH) a který uznává také Americká urologická společnost (3).
