-1.png)
Via practica 1/2016
Sledování kvality života pacientů po intenzivní a resuscitační péči
Cíl studie:Analýza kvality života před propuštěním a po propuštění z intenzivní péče. Typ studie:Prospektivní observační studie. Název a sídlo pracoviště:Resuscitační oddělení Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Fakultní nemocnice Plzeň. Materiál a metoda:Kvalita života před přijetím a jeden rok po propuštění z intenzivní péče byla hodnocena dotazníky EuroQoL-5D a State Trait Anxiety Inventory. Ke statistickému hodnocení byly užity Wilcoxonův test, chi² test a Fischerův exaktní test s hladinou významnosti p < 0,05. Krokovou logistickou regresí byla hodnocena závislost změn jednotlivých dimenzí kvality života na věku, na závažnosti stavu při přijetí, na délce hospitalizace, na délce umělé plicní ventilace, na stupni orgánové dysfunkce a na předchozí kvalitě života. Studie byla schválena etickou komisí fakultní nemocnice. Výsledky:Dotazníky byly zaslány 483 pacientům, odpovědělo 194 nemocných (41,2 %). Jeden rok po propuštění došlo ke zhoršení mobility o 20,1 %, ke snížení péče o vlastní osobu o 28,9 %, k poklesu běžných aktivit o 32,2 %, ke zvýšení bolesti o 44,8 % a k nárůstu úzkostných stavů o 29,9 %. Zvýšení úzkosti po propuštění u mužů (o 37,4 %) i u žen (o 21 %) bylo prokázáno rovněž dotazníkem State Trait Anxiety Inventory. Všechny uvedené změny byly významné (p < 0,001). Nezávislými prediktory zhoršení některých dimenzí kvality života jeden rok po propuštění byly vyšší věk, délka hospitalizace, délka umělé plicní ventilace a přítomnost bolestí a úzkostí před přijetím do intenzivní péče. Závěr: Hospitalizace v intenzivní péči byla po jednom roce od propuštění spojena se zhoršením kvality života ve všech hodnocených aspektech. Kvalita života po propuštění z intenzivní péče byla ovlivněna věkem, délkou hospitalizace, délkou umělé plicní ventilace a předchozí kvalitou života.
Kľúčové slová: kvalita života, intenzivní péče, EuroQol-5D, State Trait Anxiety Inventory (STAI), posttraumatická stresová porucha (PTSD)
Quality of life one year after discharge from the ICU
Objektive:Assessment of the quality of life one year after ICU discharge. Design:Prospective observational study. Setting:Department Clinic Anesthesiology, Resuscitation and Intensive Care Medicine of University Hospital. Materials and methods:Quality of life before admission and one year after discharge from the ICU was assessed by EuroQoL-5D and State Trade Anxiety Inventory questionnaires. The Wilcoxon signed-rank test chi² and Fischer´s exact test were used for statistical analysis with p < 0,05 considered statistically significant. Stepwise logistic regression analysis was performed to evaluate the dependence of the single dimensions of quality of life on age, severity of the condition on admission to the ICU, length of ICU stay, length of mechanical ventilation, level of organ dysfunction and previous quality of life. Results:The questionnaires were sent to 483 patients of whom 194 (41,2 %) responded. At one year from discharge all the dimensions of the EuroQoL-5D deteriorated. Mobility deteriorated by 20,1 %, self-care deteriorated by 28,9 % daily activities deteriorated by 39,2 %, pain by 44,8 % and the feelings of anxiety by 29,9 %, increased anxiety in men (37,4 %) and in women (21,1 %) was confirmed by using the State Trait Anxiety Inventory questionnaire. All the mentioned changes were significant (p < 0,001). Independent predictors of worsening of the quality of life were age, length of ICU stay, length of mechanical ventilation and presence of pain and anxiety before ICU admission. Conclusion:The stay of the ICU was associated with deterioration of the quality of life in all the evaluated aspects at one year after discharge. Quality of life after the discharge from the ICU was influenced by age, length, of ICU stay, length of mechanical ventilation and previous quality of life.
Keywords: quality of life, intensive care, EuroQoL-5D, State Trait Anxiety Inventory (STAI), Posttraumatic Stress Disorder (PTSD)
