Urologie pro praxi 3/2019

Perspektivy léčby syndromu hyperaktivního močového měchýře

MUDr. Miroslava Ryšánková

Syndrom hyperaktivního močového měchýře (OAB) je časté onemocnění urologické praxe. Jeho léčba je rozsáhlá a zahrnuje jak konzervativní postup, tak farmakoterapii a po selhání všech přechozích i chirurgickou modalitu léčby. Zásadní pro samotnou léčbu je ale správná diagnostika onemocnění. Mnohdy se za OAB schovají symptomy dolních močových cest při benigní hyperplazii prostaty (BHP), nebo naopak se OAB schová za iritační a obstrukční příznaky BHP. Hlavní léčbou nadále zůstává léčba medikamentózní, v posledních letech je velice moderní léčba kombinovanými preparáty.

Kľúčové slová: hyperaktivní močový měchýř, antimuskarinika, LUTS.

Perspectives of treatment of overactive bladder syndrome

Overactive bladder syndrome (OAB) is a common disease of urological practice. Its treatment is extensive and includes both conservative treatment and medication and, after the failure of all these treatment, the surgical modality is indicated. However, proper diagnosis of the disease is essential for the treatment itself. Often, under the OAB, lower urinary tract symptoms are hidden behind benign prostatic hyperplasia (BHP), or, on the contrary, OAB hides behind irritative and obstructive symptoms of BPH. Medicamentous treatment remains the main treatment, and in recent years combination therapy has been very modern.

Keywords: overactive bladder, anticholinergic medication, LUTS.