Pediatria pre prax 5/2021

Intenzita růstu extrémně a velmi nedonošených dětí dle druhu enterální výživy

doc. MUDr. Jiří Dort, Ph.D., MUDr. Barbora Karlová, MUDr. Romana Chocová, Ing. Petr Hošek, Ph.D.

Cíl: Zjištění 1) jak velká část dětí s velmi nízkou a extrémně nízkou porodní hmotností je živena vlastním mateřským mlékem, 2) podílu formulí s hydrolyzovanou a nehydrolyzovanou bílkovinou kravského mléka v enterální výživě nedonošených dětí s velmi a extrémně nízkou porodní hmotností, 3) zda je úroveň růstu v prvních měsících života srovnatelná v obou skupinách. Soubor a metody: Retrospektivní observační studie enterální výživy nedonošených novorozenců s porodní hmotností 500–1 500 g, narozených v roce 2017. Druh enterální výživy byl zjištěn z dokumentace. Vyšetřovaná skupina dětí – děti na enterální nutrici formulí pro nedonošené bez hydrolýzy, formuli s hydrolyzovanou bílkovinou nebo elementární formuli s bílkovinnou složkou ve formě aminokyselin. Kontrolní skupina – děti na výživě mateřským mlékem, event. mateřským mlékem s fortifikací. Stanovovalo se: poměr počtu dětí v obou podskupinách, poměr formulí s intaktní (tj. bez hydrolýzy), hydrolyzovanou a elementární bílkovinou ve skupině dětí živených formulí, věk (den) dosažení plné enterální nutrice – aritmetický průměr, sledování růstu: přírůstky hmotnosti za 1., 2., 3. měsíc a výpočet průměrného relativního přírůstku na kg a den v daném měsíci. Z biochemických parametrů byla sledována hodnota celkové bílkoviny v séru. Dále sledován výskyt komplikací spojených s enterální nutricí (nekrotizující enterokolitis, enterogenní sepse). Nálezy v jednotlivých podskupinách byly hodnoceny příslušnými statistickými metodami. Výsledky: Celkem bylo do studie zařazeno 73 dětí, na výživě mateřským mlékem 9 dětí (12 %) a na formulích 64 (88 %). Další výsledky jsou uvedeny v tabulce. Závěr: Výsledky studie ukazují, že v případech, kdy mateřské mléko není dostupné nebo častěji, kdy není tolerováno z důvodu nezralosti, popřípadě komplikací gastrointestinálního traktu, je dostupná náhradní výživa, která dětem zajistí náležitou produkci proteinů, orientačně vyjádřenou hodnotou celkové bílkoviny v séru, a růst na srovnatelné úrovni.

Kľúčové slová: novorozenci s velmi a extrémně nízkou porodní hmotností, výživa a růst, mateřské mléko, mléčné formule

Celý článok je dostupný len pre prihlásených používateľov. Prihlásiť

The growth intensity in preterm infants with extremely and very low birth weight according the type of enteral nutrition

Objective: To find out 1) how many extremely and very low birth weight infants receive exclusively human milk, 2) to compare subgroups of extremely and very low birth weight infants fed with hydrolysed formulas versus standard cow’s milk formulas and finally 3) to assess differences in growth among the subgroups during first months of their life. Study population and methods: Retrospective study of enteral nutrition in extremely and very preterm infants (birth weight between 500 and 1 500 g) born in 2017. The type of enteral nutrition was taken from medical records. Investigated groups of infants – preterm infants fed with preterm formula, infants on formula with hydrolysed protein and infants fed with aminoacid based formula. Time (days) of reaching full enteral feeding (150 ml/kg) was registered as well as weight gains during the first, second and third month of life, both average weight gain in each month and also average daily weight gain (g/kg per day). Further levels of protein in blood samples were measured and the incidence of complications associated with enteral nutrition (ileus, necrotising enterocolitis, sepsis) was assessed Results: 73 infants with birth weight between 500 and 1 500 g born in 2017 were included. 9 infants (12 %) received human milk exclusively and 64 infants (88 %) received cow’s milk formulas. Conclusions: In case when human milk not being available or in case of human milk intolerance by immature gastrointestinal tract special milk formulas provide adequate intake of proteins and other nutrients to ensure comparable growth of extremely and very preterm infants.

Keywords: enteral nutrition, extremely and very preterm infants, human milk, milk formulas