Paliatívna medicína a liečba bolesti Brožúra Liečba chronickej bolesti/2011

Psychologické aspekty chronické bolesti

PhDr. Petr Knotek, CSc.

Bolest je senzoricko-afektivní signál ohrožení, nebo poškození organizmu. Bolest může být příznak konkrétního patofyziologického stavu, příznak více možných patofyziologických stavů, nebo falešný signál, který neodpovídá žádnému patofyziologickému stavu. Akutní bolest je signál nejvyšší priority. Vyvolává zaměření pozornosti a strach. Myšlení se zaměří na bolest a chování směřuje k minimalizaci poškození. Pokud tyto procesy pokračují i při chronické bolesti, deformují se a zpravidla neodpovídají patofyziologickému stavu. Strach a pozorování bolesti, vyvolané akutní bolestí a souběžné kognitivní zpracovávání bolesti, vyvolávají coping (hodnocení bolesti, vlastních dispozic bolesti vzdorovat a volbu řešení). Výsledek copingu je aktivní vzdorování, nebo úzkostné unikání a podléhání. Tyto procesy tvoří rozcestí mezi adaptací a zotavením a mezi maladaptací, utrpením a naučeným bolestivým chováním. Utrpení zahrnuje afektivní komponentu, úzkost, zlost a depresi a kognitivní komponentu, hodnocení sebe a svého života jako znehodnoceného bolestí. Naučené bolestivé chování je výsledek druhotných zisků z bolesti a návyků na prostředky, které zmírňovaly bolest. Psychoterapie chronické bolesti zahrnuje kontrolu a korekci kognitivních procesů, afektů a chování. Pozornost pacienta přesouváme od somatických příznaků a potíží k aktivnímu životu. Při ošetřování bolesti pacientů s maligním onemocněním posuzujeme i specifické kognitivní a emoční aspekty jejich utrpení, které vyžadují specifické ošetření.

Kľúčové slová: chronická bolest, coping bolesti, adaptace, utrpení, bolestivé chování.

Celý článok je dostupný len pre prihlásených používateľov. Prihlásiť

Psychological aspects of chronic pain

Pain is a sensory-affective signal of threatening or damage of an organism. Pain can function as a symptom of one specific pathophysiological state, as a symptom of more pathophysiological states, or as a false signal corresponding with no pathophysiological state. Acute pain is a signal of the highest priority. It induces immediate fear and focusing of attention on pain. Cognitive processes concentrate on pain and behavior targets at minimization of injury. If these processes continue in the phase of chronic pain, they deform and, as a rule, do not correspond to any pathophysiological state. Fear and observation of pain induced by acute pain and cognitive processing of pain elicit coping (assessment of pain, assessment of one’s own abilities to challenge pain and choice of solution). The results of coping processes are active resistance or anxious avoidance and surrendering. These processes are a crossroad between adaptation and recovery on the one hand and between maladaptation, suffering and learned pain behavior on the other hand. Suffering involves an affective component, including anxiety, anger and depression, and a cognitive component, including self-assessment and assessment of one’s own life as devaluated by pain. Learned pain behavior is a result of secondary gains from pain and a result of learned use of relieving pain instruments. The psychological treatment of chronic pain involves control and correction of patient cognitions, affects and behaviors. The patient’s attention is shifted from somatic symptoms and difficulties to active life. Pain management in patients with malignant disease involves assessment of cognitive and affective aspects of their suffering which demand specific treatment.

Keywords: chronic pain, coping with pain, adaptation, suffering, pain behavior.