Neurológia pre prax 5/2012

Význam časné diagnostiky a terapie v životní perspektivě pacientů s roztroušenou sklerózou

doc. MUDr. Jan Mareš, Ph.D.

Roztroušená skleróza je chronické zánětlivé demyelinizační onemocnění s různou mírou neurodegenerace centrálního nervového systému (CNS). Klinický obraz je dán diseminací zánětlivých ložisek v CNS a mírou mozkové atrofie. Izolovaný, náhlý vznik ložiskových neurologických příznaků v souladu s možným rozvojem RS označujeme jako klinicky izolovaný syndrom (clinically isolated syndrom, CIS). Od časných fází onemocnění probíhají procesy, které vedou k trvalé ztrátě axonů korelující s tíží klinického postižení. K významným faktům podporujícím časnou léčbu patří zejména skutečnost, že pacienti s CIS vykazují vysoké riziko konverze do CDMS, histopatologická data navíc ukazují, že poškození mozku jsou přítomna ještě před manifestací prvních klinických příznaků nemocného. V terapii RS rozlišujeme léčbu k potlačení patogenetických dějů ovlivněním imunitního systému (léčba imunomodulační a imunosupresivní) a léčbu k potlačení symptomů (léčba symptomatická). Přestože dosud neexistuje terapie vedoucí k úplné úzdravě RS, lze říci, že současné terapeutické možnosti mohou při správně a včasně vedené intervenci značně přispět ke zlepšení kvality života pacientů postižených tímto nelehkým onemocněním.

Kľúčové slová: roztroušená skleróza, klinicky izolovaný syndrom, interferon beta, glatiramer acetát, natalizumab, fingolimod.

stiahnuť celý článok v pdf

Importance of early diagnosis and treatment in the life perspective of patients with multiple sclerosis

Multiple sclerosis (MS) is a chronic inflammatory demyelinating disease with a varying degree of neurodegeneration of the central nervous system (CNS). The clinical presentation is determined by dissemination of inflammatory lesions in the CNS and the degree of brain atrophy. An isolated and abrupt development of focal neurological signs consistent with a possible development of MS is referred to as clinically isolated syndrome (CIS). Since early stages of the disease, processes take place that result in permanent axonal loss correlating with the severity of clinical disease. Important facts supporting early treatment particularly include the fact that patients with CIS exhibit a high risk of conversion to CDMS; moreover, histopathological data show that brain damage is already present prior to manifestation of the initial clinical signs in the patient. Treatments to suppress the pathogenetic processes by affecting the immune system (immunomodulation and immunosuppressive therapy) and treatments to suppress the symptoms (symptomatic therapy) are distinguished in treating MS. Although there is still no therapy that would completely cure MS, it is possible to say that current therapeutic options can, when used appropriately and early, significantly contribute to improving the quality of life of patients with this difficult condition.

Keywords: multiple sclerosis, clinically isolated syndrome, interferon beta, glatiramer acetate, natalizumab, fingolimod.