-1.png)
Neurológia pre prax 2/2002
Status epilepticus
Status epilepticus (SE) je definován jako záchvat trvající více než 30 minut nebo intermitentní záchvaty trvající více než 30 minut, mezi nimiž nemocný nenabude vědomí. V textu je uvedena klasifikace SE a vedle klasického obrazu konvulzivního SE jsou podrobně popsány varianty klinického obrazu SE jako subtle SE, nekonvulzivní SE, elektromechanická disociace a další. Je zdůrazněna nutnost elektroencefalografického (EEG) monitorování, bez něhož nelze SE adekvátně diagnostikovat ani léčit. Po zhodnocení možných příčin SE je hlavní část textu věnována terapii SE s důrazem na racionální využívání potenciálu užitých farmak, tedy přejít k jinému léku po plné dávce předchozího. V poslední části je na časové škále uveden jeden z možných léčebných algoritmů vhodný pro české prostředí. Iniciální terapií je diazepam intravenózní nebo rektální v postupné dávce 20–30 mg, následuje fenytoin v maximální pomalu aplikované dávce 1000–1250 mg, další možností je midazolam nebo valproát a při trvání SE je nutné barbiturátové (thiopentalové) nebo propofolové kóma s burst-suppression EEG vzorcem nebo s výraznou dominancí supresních úseků. Je popsána problematika vedení a ukončování barbiturátového komatu včetně alternativní léčby například ketaminem.
Kľúčové slová: status epilepticus, barbiturátové kóma, konvulzivní status epilepticus, nekonvulzivní status epilepticus, terapie status epilepticus, klasifikace status epilepticus, EEG monitoring, elektromechanická disociace, burst-suppression pattern.
Status epilepticus
Status epilepticus (SE) je definován jako záchvat trvající více než 30 minut nebo intermitentní záchvaty trvající více než 30 minut, mezi nimiž nemocný nenabude vědomí. V textu je uvedena klasifikace SE a vedle klasického obrazu konvulzivního SE jsou podrobně popsány varianty klinického obrazu SE jako subtle SE, nekonvulzivní SE, elektromechanická disociace a další. Je zdůrazněna nutnost elektroencefalografického (EEG) monitorování, bez něhož nelze SE adekvátně diagnostikovat ani léčit. Po zhodnocení možných příčin SE je hlavní část textu věnována terapii SE s důrazem na racionální využívání potenciálu užitých farmak, tedy přejít k jinému léku po plné dávce předchozího. V poslední části je na časové škále uveden jeden z možných léčebných algoritmů vhodný pro české prostředí. Iniciální terapií je diazepam intravenózní nebo rektální v postupné dávce 20–30 mg, následuje fenytoin v maximální pomalu aplikované dávce 1000–1250 mg, další možností je midazolam nebo valproát a při trvání SE je nutné barbiturátové (thiopentalové) nebo propofolové kóma s burst-suppression EEG vzorcem nebo s výraznou dominancí supresních úseků. Je popsána problematika vedení a ukončování barbiturátového komatu včetně alternativní léčby například ketaminem.
Keywords: status epilepticus, barbiturátové kóma, konvulzivní status epilepticus, nekonvulzivní status epilepticus, terapie status epilepticus, klasifikace status epilepticus, EEG monitoring, elektromechanická disociace, burst-suppression pattern.
