Neurológia pre prax 3/2003

Polékové extrapyramidové syndromy

MUDr. Václav Dostál, doc. MUDr. Edvard Ehler, CSc.

Článek obsahuje přehled jak akutních, tak chronických forem polékových extrapyramidových syndromů (EPS) se zaměřením na vedlejší účinky neuroleptik. Zaměřuje se na jejich klinický obraz a na možnosti jejich terapeutického ovlivnění. Dále přináší několik kazuistik ilustrujících jednotlivé EPS. Mezi léčiva, způsobující často EPS, patří řada lékových skupin – antidepresiva, thymoprofylaktika, antiparkinsonika a nejčastěji neuroleptika. EPS můžeme rozdělit na akutní formy – akutní polékový parkinsonský syndrom, akutní dystonii, akutní akatizii a chronické formy, mezi které počítáme řadu typů tardivních dyskinezí (klasická dyskineze, dystonie, akatizie, tremor, myoklonus, tiky) a konečně tardivní parkinsonský syndrom. K léčbě neuroleptiky či preparáty, které mohou EPS vyvolávat, musíme vždy přistupovat s vědomím tohoto rizika.

Kľúčové slová: polékové extrapyramidové syndromy, akutní a tardivní formy.

Polékové extrapyramidové syndromy

Článek obsahuje přehled jak akutních, tak chronických forem polékových extrapyramidových syndromů (EPS) se zaměřením na vedlejší účinky neuroleptik. Zaměřuje se na jejich klinický obraz a na možnosti jejich terapeutického ovlivnění. Dále přináší několik kazuistik ilustrujících jednotlivé EPS. Mezi léčiva, způsobující často EPS, patří řada lékových skupin – antidepresiva, thymoprofylaktika, antiparkinsonika a nejčastěji neuroleptika. EPS můžeme rozdělit na akutní formy – akutní polékový parkinsonský syndrom, akutní dystonii, akutní akatizii a chronické formy, mezi které počítáme řadu typů tardivních dyskinezí (klasická dyskineze, dystonie, akatizie, tremor, myoklonus, tiky) a konečně tardivní parkinsonský syndrom. K léčbě neuroleptiky či preparáty, které mohou EPS vyvolávat, musíme vždy přistupovat s vědomím tohoto rizika.

Keywords: polékové extrapyramidové syndromy, akutní a tardivní formy.