Neurológia pre prax 6/2003

Patomorfologie poranění mozku

prof. MUDr. Stanislav Němeček, DrSc., MUDr. Jana Němečková, doc. MUDr. Jaroslav Cerman, CSc.

V posledních letech se u mozkového traumatu významně pokročilo v korelaci aspektů klinických, morfologických a molekulárně biologických. Zásadní poznatky se získaly též na zvířecích modelech. V přehledném referátu se prezentují klinicky užitečná klasifikační kritéria zúčastněných typů lézí, kterých bývá u jednoho a téhož případu celá řada. Některé léze se rozvíjejí pomalu, anebo dokonce s časovým odstupem od vlastního zranění. Tím teoreticky vzniká terapeutické „okno“ pro eventuelní léčebný zákrok do autodestrukčního rozvoje některých ložisek. Kromě jiných se to týká i korové kontuze a překvapivě i difuzního axonálního poranění, kterémužto, dříve neznámému fenoménu, věnujeme pozornost. Ukázalo se, že i mozková komoce má svůj morfologický substrát, neboť vykazuje reverzibilní stadia difuzního axonálního poranění.

Kľúčové slová: mozkové trauma, neuropatologie, klasifikace neurotraumatu, poúrazová autodestrukce, biochemie traumatu CNS.

Celý článok je dostupný len pre prihlásených používateľov. Prihlásiť