Neurológia pre prax 5/2003

Neuroonkologie

MUDr. David Doležil, Ph.D.

Neuroonkologie jako vědní disciplína má stále významnější postavení. Důvodem je jednak rostoucí počet nádorových onemocnění, jednak nové možnosti terapie těchto onemocnění. Kolektivním úsilím neurologa, radiologa, neurochirurga, onkologa a neuropatologa můžeme dospět k úspěšnému léčení neuroonkologických pacientů. Velká pozornost je upřena k diagnostice a terapii primárních mozkových a míšních nádorů a také metastáz na podkladě vyšetření zobrazovacími metodami a histologickým vyše­třením, se stále se zdokonalujícími technikami imunohistochemické typizace nádorů. Stanovení typingu (základní histologické typizace), stagingu (stupeň pokročilosti růstu nádoru histologickým a radiologickým vyšetřením) a gradingu (stanovení diferenciace nádorů) je nezbytné u každého onkologického onemocnění. Světová zdravotnická organizace (WHO) vypracovala v roce 1979 mezinárodní histologickou klasifikaci tumorů CNS, kterou v roce 1990 modifikovala (uvádíme zkrácenou verzi, tabulka 1). Tato podrobná klasifikace přinášení třídění nádorů CNS celkem do deseti tříd a je základním kamenem v klasifikaci nádorů. Intrakraniální nádory tvoří až 9 % všech primárních nádorových onemocnění, a proto včasná a přesná diagnóza je základem úspěšné terapie. V diagnostice CNS nádorů využíváme taky vyšetření mozkomíšního moku (CSF), a to jak cytologického a imunohistochemického vyšetření buněk CSF, tak základního biochemického vyšetření a řadu speciálních metod (např. cytometrické třídění) k diferenciaci potenciálních maligních buněk CSF...

Celý článok je dostupný len pre prihlásených používateľov. Prihlásiť