Neurológia pre prax 3/2009

Léčba spasticity u chronického míšního poranění

doc. MUDr. Ivana Štětkářová, CSc.

Nadměrný svalový tonus společně s bolestivými spazmy a dalšími spastickými projevy výrazně zhoršuje kvalitu života nemocných po chronickém míšním poranění, snižuje pacientovu pohyblivost, omezuje jeho běžné denní aktivity a soběstačnost. Je zdrojem dalších komplikací (dekubity, chronická bolest, infekce, fixované svalové kontraktury). Ovlivnění spasticity je důležitou součástí péče o tyto nemocné. Pomocí různých klinických škál je možné objektivně hodnotit stupeň spasticity. Nejčastěji se používá Ashworthova stupnice svalového hypertonu a její modifikace, škála frekvence spazmů a vizuální analogová škála bolesti. Při mírné spasticitě je vhodná kombinace fyzikální léčby s farmakologickou léčbou. Nejčastěji se používají benzodiazepiny, tizanidin a baclofen. Léčbu lokální spasticity lze provádět botulotoxinem, který se aplikuje do postižených svalů. U těžké flekční spasticity dolních končetin se zvažují ablativní techniky (selektivní periferní neurotomie, laterální longitudinální myelotomie a rizotomie). U pacientů s těžkou generalizovanou spasticitou je efektivní metodou kontinuální intratekální podávání baclofenu pomocí programovatelné pumpy. Léčba spasticity je dlouhodobý proces a vyžaduje multidisciplinární přístup.

Kľúčové slová: spasticita, chronické míšní poranění, farmakoterapie, botulotoxin, intratekální baclofen.

stiahnuť celý článok v pdf

Treatment of spasticity in chronic spinal cord injury

Severe spasticity and painfull muscle spasms worsen quality of life, mobility and self-care in patients suffered form chronic spinal cord injury. Poorly managed spasticity leads to serious long-term complications such as pressure sores, chronic pain, infections and fixed muscle contractures. Ashworth scale of muscle hypertonia, frequency of muscle spasms and visual analogue scales are the most common ones used in clinical practice for evaluation of spasticity. The most common treatment of spasticity is oral drug therapy (benzodiazepines, tizanidine, and baclofen). A local administration of botulinum toxin is suitable for focal spasticity in a small muscle group. In severe flexed spasticity, ablation procedures may be performed, such as selective peripheral neurotomy, lateral longitudinal myelotomy and posterior rhizotomy. Physical treatment is also very important. In severe generalized spasticity a long-term treatment often needs higher oral doses of drugs or various drug combinations, which leads to exaggeration of general adverse effects. Intrathecal continuous baclofen administration could resolve this problem. Management of spasticity is a long-term process and it needs multidisciplinary approach to achieve the real treatment goal for each patient.

Keywords: spasticity, spinal cord injury, pharmacotherapy, botulinum toxin, intrathecal baclofen.