Neurológia pre prax 2/2004

Křeče hudebníků – klinický obraz, patofyziologie a léčba

Jaroslav Sławek M.D., Ph.D.

Muskuloskeletální problémy jsou u profesionálních hudebníků běžné. Většina z nich je klasifikována jako svalové a šlachové problémy z nadměrného namáhání či polohy při hře. Nejsložitější, pokud se jedná o diagnózu a léčbu, jsou tzv. křeče hudebníků – fokální dystonie spojené se specifickým úkonem, „task-specific dystonie“. Typické symptomy se manifestují pouze když hráč vykonává určitý úkon nebo jsou způsobeny specifickým volním pohybem při hře. Mohou se objevit na svalech rukou nebo předloktí, nejčastěji u hráčů na klávesové nástroje, housle nebo kytaru, ale také v oblasti čelisti, rtů a svalů jazyka u dechových nástrojů. Je obtížné je diagnostikovat zejména v časných stadiích nemoci a vyžadují podrobné vyšetření přímo při hraní na nástroj. Křeče hudebníků se nejčastěji vyskytují u pianistů a kytaristů. Bolesti při této poruše jsou spíše řídké, a když se objeví, ukazují spíše na syndrom z útlaku nebo tendinitidu, než na dystonii. Patofyziologie hudebnických křečí není zcela jasná, ale řada neurofyziologických studií svědčí pro poruchu centrální integrace proprioceptivních vstupů. Léčba je většinou neuspokojivá, perorální léčba a botulotoxin jsou málo účinné. Delší rehabilitační programy mohou být účinné u omezeného počtu pacientů, kterým umožní návrat k pravidelným koncertům, což je hlavním cílem léčby u této velmi náročné skupiny pacientů.

Kľúčové slová: křeče hudebníků, dystonie.

stiahnuť celý článok v pdf