Neurológia pre prax 5/2011

Delirium – obecný úvod do problematiky

MUDr. Tereza Uhrová, MUDr. Jiří Klempíř

Delirium je klinický syndrom charakterizovaný poruchou pozornosti a akutní kognitivní dysfunkcí. Vyskytuje se často u hospitalizovaných jedinců a jeho výskyt stoupá se zvyšujícím se věkem a závažností somatického stavu. Diagnostika deliria se opírá o anamnézu, klinické pozorování chování a vyšetření kognitivních funkcí. Nejčastějším a nejvýznamnějším rizikovým faktorem rozvoje deliria je přítomnost demence. V neurologické praxi se delirium krom demence vyskytuje též u cévních mozkových příhod, neuroinfekcí, tumorů atd.; častou příčinou jsou rovněž podávaná farmaka.

Kľúčové slová: delirium, vědomí, demence, kognitivní funkce.

Delirium – a general introduction

Delirium is a clinical syndrome characterized by an acute attention deficit and cognitive dysfunction. It occurs frequently in hospitalized individuals, and its incidence rises with increasing age and severity of somatic condition. Diagnosis of delirium is based on history, clinical observation of behavior and testing of cognitive functions. The most common and important risk factor for development of delirium is the presence of dementia. In neurological practice, especially delirium occurs in dementia, as well as in stroke, CNS infections, tumors, etc.; administered drugs are also a frequent cause of delirium.

Keywords: delirium, consciousness, dementia, cognitive functions.