Neurológia pre prax 4/2001

Cévní mozkové příhody – neuroprotektivní léčba

MUDr. Edvard Ehler, CSc.

Zajištění dostatečné perfuze ischemické mozkové tkáně je jistě primárním cílem léčby akutních ischemických cévních mozkových příhod (CMP). Avšak ochrana neuronů (i glie) v ischemické mozkové tkáni bezprostředně v okamžiku vzniku ischemie, před i po reperfuzi ložiska, ochrana tkáně polostínu i zóny oligémie a konečně zábrana vzniku pozdních změn (např. apoptózy) po ischemii mozku, to je úkol neuroprotekce. Ideální neuroprotektivní lék zatím nemáme, i když požadavky na takový medikament jsou zřetelně definovány. I v současnosti jsou léky a postupy, které mají prokázaný neuroprotektivní efekt na vybrané skupiny nemocných a v různých terapeutických oknech. Podle místa účinku v celém řetězci změn od vzniku ischemie až k přechodu do ireverzibilních změn nekrózy buněk můžeme neuroprotektiva dělit do skupin (např. antagonisté pomalých kalciových kanálů, antagonisté volných radikálů, antagonisté excitačních aminokyselin). Neuroprotektiva je možno podávat samostatně, dále v rámci kombinované terapie (např. spolu s fibrinolytiky) a jako prevence (např. před plánovanou operací karotidy).

Kľúčové slová: ischemický polostín, reperfuze, terapeutické okno, kaskáda ischemie, neuroprotektiva.

Cévní mozkové příhody – neuroprotektivní léčba

Zajištění dostatečné perfuze ischemické mozkové tkáně je jistě primárním cílem léčby akutních ischemických cévních mozkových příhod (CMP). Avšak ochrana neuronů (i glie) v ischemické mozkové tkáni bezprostředně v okamžiku vzniku ischemie, před i po reperfuzi ložiska, ochrana tkáně polostínu i zóny oligémie a konečně zábrana vzniku pozdních změn (např. apoptózy) po ischemii mozku, to je úkol neuroprotekce. Ideální neuroprotektivní lék zatím nemáme, i když požadavky na takový medikament jsou zřetelně definovány. I v současnosti jsou léky a postupy, které mají prokázaný neuroprotektivní efekt na vybrané skupiny nemocných a v různých terapeutických oknech. Podle místa účinku v celém řetězci změn od vzniku ischemie až k přechodu do ireverzibilních změn nekrózy buněk můžeme neuroprotektiva dělit do skupin (např. antagonisté pomalých kalciových kanálů, antagonisté volných radikálů, antagonisté excitačních aminokyselin). Neuroprotektiva je možno podávat samostatně, dále v rámci kombinované terapie (např. spolu s fibrinolytiky) a jako prevence (např. před plánovanou operací karotidy).

Keywords: ischemický polostín, reperfuze, terapeutické okno, kaskáda ischemie, neuroprotektiva.