Psychiatria pre prax 6/2005

Výskyt deprese u nemocných s roztroušenou sklerozou

MUDr. Alena Novotná, doc. MUDr. Edvard Ehler, CSc.

U nemocných s roztroušenou sklerozou se kromě ložiskových příznaků vzniklých na podkladě ohraničených zánětlivých lézí vyskytují také celkové příznaky – únava, bolesti hlavy, nespavost a psychické změny. Nejčastějšími psychickými změnami jsou kognitivní poruchy, které však jen u malé části nemocných postupně progredují až do vyslovené demence. Dříve popisovaná euforie nemocných s roztroušenou sklerozou je v současnosti diagnostikována u necelých 10 % a častěji se váže na kolísání emočních změn na fáze deprese. Výskyt anxiety a deprese je u nemocných s RS velmi častý a blíží se až 75 %. Ataky deprese se častěji vyskytují v začátku onemocnění, dále při přechodu do chronicko-progredientního stadia a jsou v časové koincidenci s léčbou. Autoři předkládají jednak soubor všech nemocných (187) léčených v poradně pro demyelinizační onemocnění neurologického oddělení KN Pardubice v roce 2000. U 60 z nich jsme diagnostikovali poruchu afektivity (deprese 46, emoční labilita 10, euforie 4). Další soubor tvoří 89 nemocných léčených imunomodulační léčbou v MS Centru Pardubice v roce 2005. U těchto nemocných byla deprese diagnostikována u 27 nemocných. Autoři se v diskuzi zabývají provokačními podněty deprese, vztahem fokálních i difuzních mozkových změn na depresi, psychosociálními faktory, nebezpečím suicidia a zejména léčbou deprese u nemocných s RS. V práci je uvedeno několik typických kazuistik.

Celý článok je dostupný len pre prihlásených používateľov. Prihlásiť

Výskyt deprese u nemocných s roztroušenou sklerozou

U nemocných s roztroušenou sklerozou se kromě ložiskových příznaků vzniklých na podkladě ohraničených zánětlivých lézí vyskytují také celkové příznaky – únava, bolesti hlavy, nespavost a psychické změny. Nejčastějšími psychickými změnami jsou kognitivní poruchy, které však jen u malé části nemocných postupně progredují až do vyslovené demence. Dříve popisovaná euforie nemocných s roztroušenou sklerozou je v současnosti diagnostikována u necelých 10 % a častěji se váže na kolísání emočních změn na fáze deprese. Výskyt anxiety a deprese je u nemocných s RS velmi častý a blíží se až 75 %. Ataky deprese se častěji vyskytují v začátku onemocnění, dále při přechodu do chronicko-progredientního stadia a jsou v časové koincidenci s léčbou. Autoři předkládají jednak soubor všech nemocných (187) léčených v poradně pro demyelinizační onemocnění neurologického oddělení KN Pardubice v roce 2000. U 60 z nich jsme diagnostikovali poruchu afektivity (deprese 46, emoční labilita 10, euforie 4). Další soubor tvoří 89 nemocných léčených imunomodulační léčbou v MS Centru Pardubice v roce 2005. U těchto nemocných byla deprese diagnostikována u 27 nemocných. Autoři se v diskuzi zabývají provokačními podněty deprese, vztahem fokálních i difuzních mozkových změn na depresi, psychosociálními faktory, nebezpečím suicidia a zejména léčbou deprese u nemocných s RS. V práci je uvedeno několik typických kazuistik.