Neurológia pre prax 5/2010

Současné možnosti léčby roztroušené sklerózy

MUDr. Eva Meluzínová

Ve světle nových poznatků o patogeneze roztroušené sklerózy se v posledních 15 letech výrazně změnil přístup k terapii. Dlouhodobá imunomodulační léčba je zahajována co nejdříve – k největší axonální ztrátě dochází v prvých pěti letech onemocnění a jen včasná terapie tak může zabránit postupující invalidizaci pacienta. Od roku 2009 jsou i v ČR k dispozici preparáty z řady interferonů-beta, které je možno u pacientů ve vysokém riziku rozvoje nemoci podat již po prvním klinickém příznaku. Při přetrvávající aktivitě choroby je léčba eskalována buď převedením na monoklonální protilátku natalizumab, nebo podáním pulzní kombinované imunosuprese s cystostatiky. V případech, kdy i poté přetrvává vysoká aktivita choroby, je indikována imunoablace s podporou autologních hematopoetických kmenových buněk. Zlatým standardem léčby ataky zůstává nadále intravenózně podaný metylprednisolon. Do komplexní péče o nemocné patří současně léčba symptomatická a rehabilitace.

Kľúčové slová: roztroušená skleróza, ataka, klinicky izolovaný syndrom, metylprednisolon, interferon-beta, glatirameracetát, natalizumab, mitoxantron.

Celý článok je dostupný len pre prihlásených používateľov. Prihlásiť

Current options in the treatment of multiple sclerosis

Within last 15 years the treatment approach to multiple sclerosis (MS) has been substantially changed in accordance with the recent knowledge about its etiopatogenesis. Intravenous administration of high-dose methylprednisolone still remains the first choice in the treatment of MS relapses. Between relapses immune system modifying therapy should be started early in the course of the disease as the major axonal loss appears in this period and early treatment can protect patients from subsequent disability. Since 2009, some of interferon-beta products are indicated even in cases of clinically isolated syndrome when the risk of MS development is deemed to be high. When the disease activity is not effectively suppressed by interferon-beta the treatment should be switched to either monoclonal antibody natalizumab, or to pulse-therapy with immune suppressive and cytostatic agents. When these approaches fail immune ablative autologous haemopoetic stem cell transplant is an option in some well selected cases. Symptomatic treatment and continuing physiotherapy are still an important and inevitable part of comprehensive approach.

Keywords: multiple sclerosis, relaps, clinically isolated syndrome, methylprednisolone, interferon-beta, glatirameracetate, natalizumab, mitoxantrone.