Psychiatria pre prax 3/2000
Vliv antipsychotik na hmotnost hospitalizovaných pacientů
Je známo, že antipsychotika s výjimkou Haloperidolu, Loxapinu a v ČR neregistrovaného Molindonu způsobují nárůst tělesné hmotnosti. Mezi atypickými antipsychotiky hmotnost nejméně ovlivňuje risperidon. V práci porovnávám přírůstek hmotnosti u 105 hospitalizovaných subjektů léčených sertindolem, olanzapinem, quetiapinem, risperidonem nebo fenothiaziny v prvních 40 dnech po nasazení léku. Kontrolní skupinu tvoří 32 hospitalizovaných pacientů s minimální léčbou. Zjišťuji, že průměrný váhový přírůstek po sertindolu (3,4 kg) je statisticky významně vyšší (á=5%) než váhový přírůstek po risperidonu (0,4 kg). I pacienti s minimální farmakoterapií přibrali během 40 dnů hospitalizace v průměru 1,1 kg. Všímám si, že přírůstek hmotnosti v léčených skupinách je tím vyšší, čím vyšší je afinita daného léku vůči 5-HT2C receptorům. Diskutuji „rychlou“ složku nárůstu hmotnosti spočívající ve zvýšeném vyhledávání sladkého (sugar craving) při serotoninové blokádě. Zmiňuji nález jiné studie popisující „pomalý“, ale déledobý vliv histaminové blokády na hmotnost. Klíčová slova: Antipsychotika, váhový přírůstek, serotonin-inzulinová hyperfagie.
