Psychiatria pre prax 4/2021

Proměny léčby závislostí – terapie bez moci (bezmoci)

MUDr. Jiří Dvořáček

Odvykací lůžkové programy se v České republice rozvinuly z původního apolinářského modelu, v každém zařízení proběhla adaptace tohoto modelu různě, nicméně programy vykazovaly některé společné znaky – vysokou míru strukturace programu, velkou míru kontroly pacienta, hierarchické léčebné společenství se silnou rolí personálu, rozsáhlá pravidla a sankční systémy, paušální programovou nabídku, vysokou míru omezení v kontaktu s původním prostředím. Mnoho těchto prvků neodpovídá možnostem a potřebám dnešního pacienta, současným společenským hodnotám a neumožňují vytvořit takové terapeutické prostředí a vztah, ve kterém by pacient mohl otevřeně nabídnout své problémy a kde by jeho kompetence rostly. Výběr terapeutického postoje k pacientovi a konkrétních terapeutických přístupů je do značné míry věcí etické volby.

Kľúčové slová: léčba závislostí, apolinářský model, Jaroslav Skála

Transformations of addiction treatment – therapy without power (powerlessness)

In-patient programs for addicted people in the Czech Republic evolved from the original apolinar model. Each treatment facility has adapted this model differently, but the programs have some common features – a high degree of program structuring, a high level of control of patients, a hierarchical therapeutic community with a strong staff role, sanction systems, fixed program offer, high level of limitations in contact with the original environment. Many of these elements do not correspond to the possibilities and needs of actual patients, current civilization values and do not allow to create such a therapeutic environment and a relationship in which the patient could openly offer his problems and where his competence would grow. The choice of therapeutic attitude to the patient and specific therapeutic approaches is largely a matter of ethical choice.

Keywords: addiction treatment, Apolinar model, Jaroslav Skala