Stiahnite si Acrobat Reader ÚVODNÉ SLOVO Prof. MUDr. Ivan Rektor, CSc., FCMA, FANA, FEAN, predseda redakčnej rady Úvodné slovo HLAVNÁ TÉMA Prof. MUDr. Pavel Seeman, Ph.D. – editor hlavnej témy DNA laboratoř Kliniky dětské neurologie 2. LF UK a FN Motol, Praha Neurogenetika RNDr. Anna Uhrová Mészárosová, Ph.D. DNA laboratoř Kliniky dětské neurologie, 2. LF UK a FN Motol, Praha Prof. MUDr. Pavel Seeman, Ph.D. DNA laboratoř Kliniky dětské neurologie, 2. LF UK a FN Motol, Praha, Centrum lékařské genetiky a fetální medicíny, GENNET, s. r. o., Praha Genetika hereditárních spastických paraplegií Mgr. Jana Zídková, Ph.D. Centrum molekulární biologie a genové terapie, Fakultní nemocnice Brno Doc. RNDr. Lenka Fajkusová, CSc. Centrum molekulární biologie a genové terapie, Fakultní nemocnice Brno Genetika dědičných svalových onemocnění MUDr. Emílie Vyhnálková, Ph.D. Ústav biologie a lékařské genetiky 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Motole, Praha Mgr. Zuzana Mušová, Ph.D. Ústav biologie a lékařské genetiky 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Motole, Praha MUDr. Alena Zumrová, Ph.D. Klinika dětské neurologie 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Motole, Praha MUDr. Eva Košťálová Klinika dětského a dorostového lékařství Všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, Praha MUDr. Martin Vyhnálek, Ph.D. Neurologická klinika 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Motole, Praha Dědičné cerebelární ataxie u dospělých MUDr. Martin Vyhnálek, Ph.D. Kognitivní centrum, Neurologická klinika 2. LF UK a FN v Motole, Praha, Mezinárodní centrum klinického výzkumu, FN u sv. Anny v Brně MUDr. Emílie Vyhnálková, Ph.D. Ústav biologie a lékařské genetiky 2. LF UK a FN v Motole, Praha Doc. MUDr. Jan Laczó, Ph.D. Kognitivní centrum, Neurologická klinika 2. LF UK a FN v Motole, Praha, Mezinárodní centrum klinického výzkumu, FN u sv. Anny v Brně Genetika Alzheimerovy nemoci pro klinickou praxi PREHĽADOVÉ ČLÁNKY MUDr. Tomáš Nežádal, Ph.D. Neurologické oddělení Ústřední vojenské nemocnice, Institut neuropsychiatrické péče, 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy, Praha CGRP monoklonální protilátky v profylaktické léčbě migrény MUDr. Jiří Piťha MS centrum při Neurologickém oddělení KZ, a. s. – Nemocnice Teplice, o. z., Teplice Bezpečnostní monitorace eskalační léčby roztroušené sklerózy Doc. MUDr. Jarmila Szilasiová, PhD. Neurologická klinika UPJŠ LF a Univerzitná nemocnica L. Pasteura, Košice Spektrum ochorení neuromyelitis optica MUDr. Martin Pretl, CSc. INSPAMED, s. r. o. – neurologická ambulance a spánková poradna, Institut spánkové medicíny, Praha Obstrukční spánková apnoe s nadměrnou denní spavostí jako rizikový faktor usnutí při řízení ve světle zdravotní způsobilosti řídit motorová vozidla Z POMEDZIA NEUROLÓGIE MUDr. Tomáš Novák, Ph.D. Národní ústav duševního zdraví, Klecany , 3. lékařská fakulta UK, Praha Depresivní porucha po cévní mozkové příhodě U třetiny pacientů po cévní mozkové příhodě (CMP) se rozvine klinicky významná deprese (PSD). Vyšší riziko je u pacientů s depresivní poruchou v anamnéze, rozsáhlejší CMP a výraznějším narušením motorických a kognitivních funkcí. S ohledem na spojení mezi PSD a vyšší mortalitou, horším výsledným fungováním a úrovní motorického a kognitivního postižení, je včasné rozpoznání PSD a její léčba zásadní krok v péči o pacienty po CMP. Dosavadní studie naznačují jak účinnost antidepresiv (AD) v léčbě PSD, tak efekt na celkové fungování včetně zlepšení motorického deficitu, podobně se AD jeví jako potenciálně použitelná preventivní intervence. První volbou zůstávají AD skupiny SSRI, je však nutno počítat s iniciálními nežádoucími účinky a možnými lékovými interakcemi a reflektovat možné zvýšené riziko krvácivých příhod. Jiná antidepresiva jsou buď spojena s vyššími riziky (tricyklická AD) nebo nejsou dostatečně prověřena (novější AD). Vzhledem k dobrému bezpečnostnímu profilu, účinnosti u starších osob a efektu na kognitivní funkce se zajímavou alternativou k SSRI jeví vortioxetin. Psychosociální intervence, minimálně zaměřené na edukaci o PSD, podpoře pečovatelů a zvyšování adherence k léčbě jsou nedílnou součástí intervencí a v kombinaci s AD zvyšují šanci na uspokojivý výsledek. Stimulační metody jsou aktuálně rezervované pro závažné případy PSD nebo jako alternativa AD, nicméně důkazy o účinnosti (a u ECT bezpečnosti) jsou limitované. Kľúčové slová: cévní mozková příhoda, depresivní porucha, antidepresiva Poststroke depression One third of stroke survivors develop a clinically significant depression (poststroke depression, PSD). A higher risk is in patients with a history of depressive disorder, a more severe stroke and a more pronounced impairment of motor or cognitive functions. Given the link between PSD and higher mortality, worse outcomes, and a more pronounced motor and cognitive impairment, early recognition of PSD and its treatment is a crucial step in a care after stroke. Previous studies suggest the efficacy of antidepressants (ADs) in both the treatment of PSD and the effect on daily functioning including alleviation of motor impairment, and a possible usefulness of ADs for prophylaxis of PSD. SSRIs remain the first choice in PSD, but initial side effects, drug interactions, and the possible increased risk of bleeding events should be considered. Other ADs are either associated with higher risks (tricyclic ADs) or have not sufficiently proven their effect (newer AD) in PSD. Among them, vortioxetine seems to be an interesting alternative to SSRIs due to its good safety profile, efficacy in the elderly, and an effect on cognitive function. Psychosocial interventions providing at least an education about PSD, a support for caregivers, and strategies to improve adherence to treatment should be an integral part of collaborative care intervetions to improve treatment outcome. Stimulation methods are currently reserved for severe PSD cases or as an alternative to ADs, but evidence of efficacy (and of a safety concern in ECT) is limited. Key words: stroke, poststroke depression, antidepressants INFORMÁCIE Z PRAXE MUDr. Vojtěch Mrňka Neurologické oddělení, Středomoravská nemocniční, a. s. – Nemocnice Prostějov Akutně vzniklá močová inkontinence – manifestace syndromu kaudy equiny nebo klinicky izolovaného syndromu? MUDr. Marek Hakl, Ph.D. Centrum léčby bolesti, Chirurgická klinika FN a LF MU, Brno Léčba nenádorové průlomové bolesti MUDr. Simona Halusková Neurologická klinika LF a FN Hradec Králové MUDr. Zbyšek Pavelek, Ph.D. Neurologická klinika LF a FN Hradec Králové Doc. MUDr. Martin Vališ, Ph.D. Neurologická klinika LF a FN Hradec Králové Alemtuzumab a léčba roztroušené sklerózy v současné klinické praxi FARMAKOTERAPIA MUDr. Ondřej Strýček Centrum pro epilepsie Brno, 1. neurologická klinika LF MU a FN u sv. Anny, Brno, Masarykova univerzita, Středoevropský technologický institut – CEITEC, Centrum neurověd, Brno Prof. MUDr. Ivan Rektor CSc., FCMA, FANA, FEAN Centrum pro epilepsie Brno, 1. neurologická klinika LF MU a FN u sv. Anny, Brno, Masarykova univerzita, Středoevropský technologický institut – CEITEC, Centrum neurověd, Brno Perampanel – kam s ním II? PRÁVNA PORADŇA JUDr. Šárka Špeciánová Ústav veřejného zdravotnictví a medicínského práva 1. LF UK, Praha Jaká jsou přesná kritéria k odebrání řidičského průkazu neurologicky nemocným?

created by © zooom.sk s.r.o.