Stiahnite si Acrobat Reader



   
 
PREKLADOVý ČLÁNOK
Bodo Niggemann1, Christiane Binder1, Christophe Dupont2, Said Hadji2, Taina Arvola3 a Erika Isolauri4
1University Children‘s Hospital (Univerzitní dětská nemocnice) Charité, Humboldt University, Berlín, Německo 2Department of Paediatric Gastroenterology (Oddělení pediatrické gastroenterologie), Hopital St Vincent de Paul, Paříž, Fra
Účinky přípravků na bázi aminokyselin u kojenců s alergií / intolerancí kravského mléka – výsledky studie
INFORMÁCIE A KOMENTÁRE
Anderson JE, et al. Pediatrics 2004; 113: e360–364. prof. MUDr. Zdeněk Doležel, CSc.
Ze zahraničního tisku Raynaudův fenomén (RF) prsních bradavek v souvislosti s kojením
Raynaudův fenomén (RF) prsních bradavek v souvislosti s kojením Některé překážky kojení ze strany matky jsou pediatrické veřejnosti všeobecně známy. Mnohé z těchto překážek lze snadno překonat a kojení by prakticky komplikovat neměly. Je jen potřebné na ně již v průběhu těhotenství pamatovat, cíleně po nich pátrat a případně abnormitu prsu/prsní bradavky upravit. Nutno současně dodat, že tato problematika je pediatrům vzdálená a z praktického hlediska jim ani nepřísluší. O to více je však tento problém akcentován v okamžiku, kdy je po porodu kojení zahájeno a dětský lékař je konfrontován s potížemi kojící ženy, která uvádí bolestivost/jiné senzace v oblasti bradavek. Z různých subjektivních důvodů může navíc část žen tyto potíže tajit. Konečným efektem je, že kojení je spojováno s nepříznivými pocity a u novorozenců/kojenců je rychle realizována umělá výživa. Jedním z problémů v oblasti prsní bradavky kojících žen může být RF, což zcela jistě není obecně známý fakt. Klasicky tato afekce postihuje prsty rukou a nohou, byla však popsána také v oblasti cév koronárních, gastrointestinálních či penilních. Při RF dochází v první fázi ke spazmu arteriol a následné ischemii. Zpočátku je tedy postižená partie bledá, poté se dostavuje její cyanóza a po uvolnění vazospazmu se objevuje erytém. Tyto barevné změny provází bolest, palčivost a parestézie. RF bývá iniciován chladem, ale i emočními vlivy. Na pracovišti autorů pozorovali RF prsní bradavky u dvanácti kojících žen. Jejich subjektivní potíže vázané na kojení přitom byly v počáteční fázi dávány do souvislosti s afty v dutině ústní novorozence (aniž tyto byly viditelné) nebo s mykotickým postižením prsní bradavky/prsního dvorce (i tyto nálezy však nebyly zcela objektivizovány, přesto bylo ženám doporučeno lokální ošetřování gentiánovou violetí, některé dokonce celkově užívaly antimykotika). Teprve cílená anamnéza zaměřená na přítomnost barevných diskolorací/algických senzací, které jsou s RF prsní bradavky asociovány, vedla k diagnostickému závěru. Prakticky všechny ženy uváděly, že v souvislosti s kojením jejich prsní bradavka zbledla a výrazně je bolela. Poté následovalo zčervenání/promodrání bradavky provázené tepavou bolestí. Některé z žen tento stav doslova vyjádřily, že „pociťovaly na své bradavce mocně působící svěrák/kleště“. Bylo zajímavé, že cílená anamnéza také u některých žen odhalila, že kojení bylo realizováno v chladném/studeném prostředí. U poloviny žen byl v léčbě RF úspěšně použit nifedipin, u zbývajících pak úprava prostředí, v němž se odehrávalo kojení. Autoři sdělení upozorňují pediatry na tuto velice málo známou manifestaci RF. Pro diagnózu je nepostradatelná velice pečlivá anamnéza, vyšetření prsních bradavek (je třeba vyloučit lokální, nejčastěji kandidovou infekci), dále však také některá onemocnění (např. systémový lupus erytematodes, revmatoidní artritidu) či působení léčiv/jiných látek (kofein, nikotin). Při vyloučení těchto vlivů lze v RF vázaného na kojení využívat různých postupů. Kojící žena se má dostatečně teple oblékat – kojení je třeba realizovat v přiměřeně teplé místnosti – vhodné je aerobní cvičení – dostatečný přívod vápníku, hořčíku a vitaminu B6 – celkové užívání rybího oleje nebo oleje z prvosenky/pupalky večerní. V některých případech lze dobrého efektu dosáhnout podáváním nifedipinu. Vzhledem k tomu, že tato látka přechází do mateřského mléka a může vyvolat u kojeného dítěte některé nežádoucí účinky, je nutno dávku i délku podávání upravit (tbl á 5 mg, max. třikrát denně, vhodnější je úvodní podání pouze jednou denně a sledovat efekt; délka podávání nemá překročit dva týdny). V některých případech je uváděno, že po dvoutýdenní léčbě se RF v určitém časovém odstupu znovu vrací a je pak třeba tento léčebný postup opakovat. Je vhodné, aby zejména praktičtí dětští lékaři věděli o RF souvisejícím s kojení, neboť v nekomplikovaných případech je jeho léčba jednoduchá a přirozená výživa u novorozence/kojence může dále pokračovat.
MUDr. Jiří Koutek
Dětská psychiatrická klinika, FN Praha-Motol
Porucha příjmu potravy u desetiletého chlapce – dovětek psychiatra
MUDr. Hana Kabátová
krajský odborník hygieny dětí a mladistvých, KHS Olomouckého kraje
Vyjádření k hygienickým požadavkům na zajištění nezávadnosti dětských pískovišť
Prof. MUDr.Vladimír Mihál Csc.
XXII. dny klinické a praktické pediatrie
MUDr. Pavel Geier
Dětská klinika, LF UP a FN Olomouc
Jubilejní setkání dětských nefrologů v Olomouci
INFORMÁCIE Z PRAXE
MUDr. Jarmila Seifertová
Praktická lékařka pro děti a dorost, Kladno
Porucha příjmu potravy u desetiletého chlapce
MUDr. Pavel Kosina, doc. MUDr. Václav Dostál
Klinika infekčních nemocí, LF UK a FN v Hradci Králové
Spalničky – choroba stále ještě nevymýcená
doc. MUDr. Karol Králinský, PhD., MUDr. Ladislav Laho, CSc., prof. MUDr. Svëtozár Dluholucký, CSc.
Klinika pre deti a dorast, Fakultná nemocnica F. D. Roosevelta, Banská Bystrica
Epiglottitis acuta v detskom veku – kazuistiky a terapeutický postup
MUDr. Karel Goldemund, CSc.
Dětské a dorostové oddělení, Nemocnice Vyškov
Kojenecká láhev a nebezpečí otravy vodou
KLINICKORADIOLOGICKÁ DIAGNÓZA
1Dětská klinika LF UP a FN v Olomouci 2Radiologická klinika LF UP a FN v Olomouci 3Klinika nukleární medicíny LF UP a FN v Olomouci
prof. MUDr. Vladimír Mihál, CSc.1, MUDr. Kamila Michálková2, MUDr. Jiří Reitinger1, doc. MUDr. František Kopřiva, Ph.D.1, MUDr. Milan Dočkal3, MUDr. David Horák2
Jednostranná hyperlucentní plíce – diagnostický problém
SLOVO ÚVODOM
MUDr. Vladimír Brunclík
praktický dětský lékař, Turnov
Slovo úvodem
PREDNEMOCNIČNÁ NEODKLADNÁ STAROSTLIVOSŤ
MUDr. Jan Pajerek
Dětská klinika, IPVZ, Ústí nad Labem
Základy neodkladné a rozšířené resuscitace v dětském věku
PEDIATRIA V SKRATKE
MUDr. Josef Gut1, MUDr. Monika Kolská2
1Dětské oddělení NsP, Česká Lípa 2Dětská klinika FNKV, Praha
Diferenciální diagnostika úniků moči u dětí
PRE SESTRY
Helena Jančárová
Ortopticko-pleoptická cvičebna, pracoviště Dětská nemocnice, FN Brno
Vyšetření zrakové ostrosti – visu u dětí
PEDIATRIA ZALOŽENÁ NA DÔKAZOCH
prof. MUDr. Vladimír Mihál, CSc.
Dětská klinika LF UP a FN v Olomouci
Antibiotika a akutní otitis media u dětí
PREHĽADNÉ ČLÁNKY
MUDr. Magdalena Weberová
Dětské oddělení, Nemocnice Havlíčkův Brod
Chyby v péči o novorozence po propuštění z nemocnice – 1. část
MUDr. Stanislava Koloušková, CSc.
Pediatrická klinika, 2. LF UK, Praha-Motol
Chyby a omyly v diagnostice - hodnocení rústu
doc. MUDr. Drahomíra Bartošová, CSc.
Klinika dětských infekčních nemocí, FN Brno
Nemoci z pískovišť
MUDr. Petr Karger
Praktický lékař pro děti a dorost, Poliklinika Budějovická, Praha
C-reaktivní protein v lékařské praxi praktického lékaře pro děti a dorost
MUDr. Radim Lipina, MUDr. Tomáš Paleček, Ph.D.
Neurochirurgická klinika, Fakultní nemocnice s poliklinikou Ostrava-Poruba
Chirurgická léčba hydrocefalu v dětském věku
created by © zooom.sk s.r.o.